عَمَّ يَتَسَاءَلُونَ
O čem že navzájem se dotazují?
The Event · an-Naba' · سورة النبإ · 40 ayahs
بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
عَنِ النَّبَإِ الْعَظِيمِ
Ohledně ZVĚSTI veliké,
الَّذِي هُمْ فِيهِ مُخْتَلِفُونَ
níž (míněním) se rozcházejí.
كَلَّا سَيَعْلَمُونَ
Vskutku však zvědí!
ثُمَّ كَلَّا سَيَعْلَمُونَ
Pak opět: vskutku však zvědí!
أَلَمْ نَجْعَلِ الْأَرْضَ مِهَادًا
Což neučinili jsme zemi pohovkou
وَالْجِبَالَ أَوْتَادًا
a hory (na ní) podpěrou?
وَخَلَقْنَاكُمْ أَزْوَاجًا
A stvořili jsme v párech vás;
وَجَعَلْنَا نَوْمَكُمْ سُبَاتًا
a spánek učinili jsme vám odpočinkem;
وَجَعَلْنَا اللَّيْلَ لِبَاسًا
a noc učinili jsme vám pokrývkou;
وَجَعَلْنَا النَّهَارَ مَعَاشًا
a den učinili jsme vám pro (hledání) živobytí;
وَبَنَيْنَا فَوْقَكُمْ سَبْعًا شِدَادًا
a nad vámi postavili jsme sedmero (nebes) mohutných;
وَجَعَلْنَا سِرَاجًا وَهَّاجًا
a postavili tam svítilnu planoucí;
وَأَنْزَلْنَا مِنَ الْمُعْصِرَاتِ مَاءً ثَجَّاجًا
a s mračen seslali jsme vodu v hojnosti,
لِنُخْرِجَ بِهِ حَبًّا وَنَبَاتًا
abychom dali ní vzrůsti obilí a bylinám
وَجَنَّاتٍ أَلْفَافًا
a hustě (vzrostlým) zahradám.
إِنَّ يَوْمَ الْفَصْلِ كَانَ مِيقَاتًا
Zajisté den rozhodnutí má čas svůj určený:
يَوْمَ يُنْفَخُ فِي الصُّورِ فَتَأْتُونَ أَفْوَاجًا
den, kdy zatroubeno bude v roh a přijdete v zástupech;
وَفُتِحَتِ السَّمَاءُ فَكَانَتْ أَبْوَابًا
a otevřeno bude nebe branami četnými;
وَسُيِّرَتِ الْجِبَالُ فَكَانَتْ سَرَابًا
a rozhýbány budou hory, přeludům pouště podobné;
إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتْ مِرْصَادًا
peklo pak bude (lstivě) číhati,
لِلطَّاغِينَ مَآبًا
pro nepravostné obydlí,
لَابِثِينَ فِيهَا أَحْقَابًا
v němž dlíti budou po věky;
لَا يَذُوقُونَ فِيهَا بَرْدًا وَلَا شَرَابًا
chládku v něm neokusí, aniž nápoje,
إِلَّا حَمِيمًا وَغَسَّاقًا
jen vodu vroucí a ran hnis,
جَزَاءً وِفَاقًا
odměnu (jistě) případnou!
إِنَّهُمْ كَانُوا لَا يَرْجُونَ حِسَابًا
Neb nedoufali v den účtů skládání
وَكَذَّبُوا بِآيَاتِنَا كِذَّابًا
a odmítali znamení naše, lží zvouce je.
وَكُلَّ شَيْءٍ أَحْصَيْنَاهُ كِتَابًا
Však vše to spočetli jsme, sepsali:
فَذُوقُوا فَلَنْ نَزِيدَكُمْ إِلَّا عَذَابًا
„Okuste trestu nyní, rozmnožíme vám jen muky (vaše)!“
إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ مَفَازًا
Však bohabojným dán jest byt blažený:
حَدَائِقَ وَأَعْنَابًا
zahrady a vinice;
وَكَوَاعِبَ أَتْرَابًا
a (děvy) prsou okrouhlých; jim rovné věkem;
وَكَأْسًا دِهَاقًا
a plné poháry:
لَا يَسْمَعُونَ فِيهَا لَغْوًا وَلَا كِذَّابًا
tam nebudou slyšet řečí pustých, aniž lží:
جَزَاءً مِنْ رَبِّكَ عَطَاءً حِسَابًا
odměnou od Pána tvého — dar to stačící!
رَبِّ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا الرَّحْمَٰنِ ۖ لَا يَمْلِكُونَ مِنْهُ خِطَابًا
Od Pána nebes a země a všeho, což mezi nimi jest, Milosrdného: však slova od něho nedostanou.
يَوْمَ يَقُومُ الرُّوحُ وَالْمَلَائِكَةُ صَفًّا ۖ لَا يَتَكَلَّمُونَ إِلَّا مَنْ أَذِنَ لَهُ الرَّحْمَٰنُ وَقَالَ صَوَابًا
V den, kdy postaví se duch i andělé šikem, nebudou mluviti, vyjma toho, jemuž dovolí Milosrdný, a jenž mluviti bude jen co správno jest.
ذَٰلِكَ الْيَوْمُ الْحَقُّ ۖ فَمَنْ شَاءَ اتَّخَذَ إِلَىٰ رَبِّهِ مَآبًا
Tentoť jest den pravdivý: pročež kdo chce, nechť k Pánu svému cestu nastoupí.
إِنَّا أَنْذَرْنَاكُمْ عَذَابًا قَرِيبًا يَوْمَ يَنْظُرُ الْمَرْءُ مَا قَدَّمَتْ يَدَاهُ وَيَقُولُ الْكَافِرُ يَا لَيْتَنِي كُنْتُ تُرَابًا
Myť zajisté varovali jsme vás před trestem blízkým: v den, kdy pohlížeti bude člověk na skutky, kupředu poslané rukama jeho a kdy řekne nevěřící: „Kéž byl bych prachem (jen)!“