إِذَا السَّمَاءُ انْفَطَرَتْ
Když nebesa se ROZPOLTÍ;
بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
إِذَا السَّمَاءُ انْفَطَرَتْ
Když nebesa se ROZPOLTÍ;
وَإِذَا الْكَوَاكِبُ انْتَثَرَتْ
a hvězdy budou rozprášeny;
وَإِذَا الْبِحَارُ فُجِّرَتْ
a moře splynou do sebe;
وَإِذَا الْقُبُورُ بُعْثِرَتْ
a hroby zdola navrch budou převráceny:
عَلِمَتْ نَفْسٌ مَا قَدَّمَتْ وَأَخَّرَتْ
(tehdy) zví duše, co byla učinila, i co byla zameškala.
يَا أَيُّهَا الْإِنْسَانُ مَا غَرَّكَ بِرَبِّكَ الْكَرِيمِ
Ó člověče! co zmámilo tě ohledně Pána tvého vzácného,
الَّذِي خَلَقَكَ فَسَوَّاكَ فَعَدَلَكَ
jenž stvořil tě a vyrovnal a správnou (podobu) ti dal;
فِي أَيِّ صُورَةٍ مَا شَاءَ رَكَّبَكَ
v jakékoliv pak podobě chtěl, tě sestavil?
كَلَّا بَلْ تُكَذِّبُونَ بِالدِّينِ
Nikoliv! naopak, vylhaným nazývají soud (poslední)!
وَإِنَّ عَلَيْكُمْ لَحَافِظِينَ
Však zajisté nad vámi strážci stojí,
كِرَامًا كَاتِبِينَ
vzácní, (vše) píšící;
يَعْلَمُونَ مَا تَفْعَلُونَ
co konáte (dobře) vědí!
إِنَّ الْأَبْرَارَ لَفِي نَعِيمٍ
Ctnostní v rozkošném budou (bydlení),
وَإِنَّ الْفُجَّارَ لَفِي جَحِيمٍ
zavilí pak v pekla plameni,
يَصْلَوْنَهَا يَوْمَ الدِّينِ
péci budou se v den soudu (poslední):
وَمَا هُمْ عَنْهَا بِغَائِبِينَ
z něj nebudou se moci vzdáliti!
وَمَا أَدْرَاكَ مَا يَوْمُ الدِّينِ
Kdo poví ti, co jest den soudu (poslední)?
ثُمَّ مَا أَدْرَاكَ مَا يَوْمُ الدِّينِ
A znovu: kdo poví ti, co jest den soudu (poslední)?
يَوْمَ لَا تَمْلِكُ نَفْسٌ لِنَفْسٍ شَيْئًا ۖ وَالْأَمْرُ يَوْمَئِذٍ لِلَّهِ
Den, kdy, nebude duše moci učiniti pro jinou duši praničeho: rozhodnutí v den ten patřiti bude Bohu !