وَالسَّمَاءِ وَالطَّارِقِ
Při nebi a HVĚZDĚ NOČNÍ!
بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
وَالسَّمَاءِ وَالطَّارِقِ
Při nebi a HVĚZDĚ NOČNÍ!
وَمَا أَدْرَاكَ مَا الطَّارِقُ
A co poví ti, co jest hvězda noční?
النَّجْمُ الثَّاقِبُ
Hvězda pronikavě (zářivá).
إِنْ كُلُّ نَفْسٍ لَمَّا عَلَيْهَا حَافِظٌ
Zajisté každá duše nad sebou strážce má.
فَلْيَنْظُرِ الْإِنْسَانُ مِمَّ خُلِقَ
Nechť pohlédne jen člověk na to, z čeho stvořen byl.
خُلِقَ مِنْ مَاءٍ دَافِقٍ
Stvořen byl z vody vystřiklé,
يَخْرُجُ مِنْ بَيْنِ الصُّلْبِ وَالتَّرَائِبِ
z prostřed ledví a kostí hrudních vyšlé.
إِنَّهُ عَلَىٰ رَجْعِهِ لَقَادِرٌ
Pročež jistě (Bůh) moc má; by vrátil jej (k životu),
يَوْمَ تُبْلَى السَّرَائِرُ
v den, kdy zkoumána budou tajemství,
فَمَا لَهُ مِنْ قُوَّةٍ وَلَا نَاصِرٍ
a kdy síly míti (člověk) nebude, aniž pomocníka.
وَالسَّمَاءِ ذَاتِ الرَّجْعِ
Při nebi, jež se otáčí;
وَالْأَرْضِ ذَاتِ الصَّدْعِ
při zemi, jež se rozpukává,
إِنَّهُ لَقَوْلٌ فَصْلٌ
(přísám, že Korán) zajisté jest slovo rozhodné,
وَمَا هُوَ بِالْهَزْلِ
není Jen žertem (míněno).
إِنَّهُمْ يَكِيدُونَ كَيْدًا
Oni pak kují léčky své —
وَأَكِيدُ كَيْدًا
a já též kuji léčky své!
فَمَهِّلِ الْكَافِرِينَ أَمْهِلْهُمْ رُوَيْدًا
Pomalu jednej s nevěrci: poshov jim (ještě) chvilenku!