وَالشَّمْسِ وَضُحَاهَا
Při SLUNCI a polední záři jeho,
بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
وَالشَّمْسِ وَضُحَاهَا
Při SLUNCI a polední záři jeho,
وَالْقَمَرِ إِذَا تَلَاهَا
a při měsíci, když je následuje;
وَالنَّهَارِ إِذَا جَلَّاهَا
a při dnu, když je odhaluje;
وَاللَّيْلِ إِذَا يَغْشَاهَا
a při noci, když je zahaluje;
وَالسَّمَاءِ وَمَا بَنَاهَا
při nebi a tom, jenž zbudoval je;
وَالْأَرْضِ وَمَا طَحَاهَا
a při zemi a tom, jenž rozprostřel ji
وَنَفْسٍ وَمَا سَوَّاهَا
při duši a tom, jenž urovnal ji,
فَأَلْهَمَهَا فُجُورَهَا وَتَقْوَاهَا
a hříšnost i bohabojnost vnukl jí:
قَدْ أَفْلَحَ مَنْ زَكَّاهَا
dobře povede se tomu, jenž čistou udržuje si ji;
وَقَدْ خَابَ مَنْ دَسَّاهَا
a ztroskotá ten, jenž kazí si ji.
كَذَّبَتْ ثَمُودُ بِطَغْوَاهَا
(Kmen) Tsemúd lhářem nazval (proroka) ve svévoli své;
إِذِ انْبَعَثَ أَشْقَاهَا
když nejbídnější vyvstal z nich;
فَقَالَ لَهُمْ رَسُولُ اللَّهِ نَاقَةَ اللَّهِ وَسُقْيَاهَا
tu řekl prorok boží jim: „Velbloudice boží to; nechte ji píti!“
فَكَذَّبُوهُ فَعَقَرُوهَا فَدَمْدَمَ عَلَيْهِمْ رَبُّهُمْ بِذَنْبِهِمْ فَسَوَّاهَا
Však lhářem nazvali jej a žíly podřízli jí; i zahladil je Pán jejich za jejich vinu, rovným způsobem
وَلَا يَخَافُ عُقْبَاهَا
aniž se bojí (toho) následků.