The Land · al-Balad · سورة البلد · 20 ayahs

بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

لَا أُقْسِمُ بِهَٰذَا الْبَلَدِ

Přisahati mi netřeba při této KONČINĚ, -

وَأَنْتَ حِلٌّ بِهَٰذَا الْبَلَدِ

neb ty přece bydlíš v této končině —

وَوَالِدٍ وَمَا وَلَدَ

ni při otci a tom; co zplozuje!

لَقَدْ خَلَقْنَا الْإِنْسَانَ فِي كَبَدٍ

Vždyť člověka my stvořili jsme v soužení;

أَيَحْسَبُ أَنْ لَنْ يَقْدِرَ عَلَيْهِ أَحَدٌ

což za to má, že přemoci jej nikdo není s to?

يَقُولُ أَهْلَكْتُ مَالًا لُبَدًا

Říká: „Ztrávil jsem statky převelké.“

أَيَحْسَبُ أَنْ لَمْ يَرَهُ أَحَدٌ

Což za to má, že nikdo jej neviděl?

أَلَمْ نَجْعَلْ لَهُ عَيْنَيْنِ

Což nedali jsme mu očí dvé

وَلِسَانًا وَشَفَتَيْنِ

a jazyk (též), i retů dvé?

وَهَدَيْنَاهُ النَّجْدَيْنِ

A neuvedli jej na silnic dvé?

فَلَا اقْتَحَمَ الْعَقَبَةَ

A přece ještě nepodjal se (vzestupu po) svahu.

وَمَا أَدْرَاكَ مَا الْعَقَبَةُ

A co poví ti, co jest (vzestup po) svahu?

فَكُّ رَقَبَةٍ

Toť výkup zajatců,

أَوْ إِطْعَامٌ فِي يَوْمٍ ذِي مَسْغَبَةٍ

neb jídla dávání v den hladový

يَتِيمًا ذَا مَقْرَبَةٍ

sirotkovi, blízkému příbuznému;

أَوْ مِسْكِينًا ذَا مَتْرَبَةٍ

neb chuďasovi v prachu úpícímu:

ثُمَّ كَانَ مِنَ الَّذِينَ آمَنُوا وَتَوَاصَوْا بِالصَّبْرِ وَتَوَاصَوْا بِالْمَرْحَمَةِ

a pak býti z těch, kdož uvěřili a navzájem povzbuzují se k trpělivosti a navzájem povzbuzují se k soucitu.

أُولَٰئِكَ أَصْحَابُ الْمَيْمَنَةِ

Tito budou státi po pravici;

وَالَّذِينَ كَفَرُوا بِآيَاتِنَا هُمْ أَصْحَابُ الْمَشْأَمَةِ

a ti, kdož neuvěřili ve znamení naše, státi budou po levici:

عَلَيْهِمْ نَارٌ مُؤْصَدَةٌ

oheň (jak klenba) je obklopí.