The Dawn · al-Fajr · سورة الفجر · 30 ayahs

بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

وَالْفَجْرِ

Při JITŘENCE

وَلَيَالٍ عَشْرٍ

a nocích deseti;

وَالشَّفْعِ وَالْوَتْرِ

při dvojitém a jednoduchém;

وَاللَّيْلِ إِذَا يَسْرِ

a při noci, když ubíhá!

هَلْ فِي ذَٰلِكَ قَسَمٌ لِذِي حِجْرٍ

Zdaž není v tomto přísaha pro muže rozumného?

أَلَمْ تَرَ كَيْفَ فَعَلَ رَبُّكَ بِعَادٍ

Což neviděl‘s, jak naložil Pán tvůj s (kmenem) ‘Ád;

إِرَمَ ذَاتِ الْعِمَادِ

v Iramu, plném sloupoví,

الَّتِي لَمْ يُخْلَقْ مِثْلُهَا فِي الْبِلَادِ

jemuž rovného nebylo vytvořeno v (této) zemi?

وَثَمُودَ الَّذِينَ جَابُوا الصَّخْرَ بِالْوَادِ

A s (kmenem) Tsemúd, jenž tesal si (domy) ve skále v údolí?

وَفِرْعَوْنَ ذِي الْأَوْتَادِ

A s Faraonem, jenž na kůl narážel?

الَّذِينَ طَغَوْا فِي الْبِلَادِ

Všichni svévoli v zemi páchali

فَأَكْثَرُوا فِيهَا الْفَسَادَ

a pohoršení (jen) v ní množili.

فَصَبَّ عَلَيْهِمْ رَبُّكَ سَوْطَ عَذَابٍ

I snesl na ně Pán tvůj trestu bič,

إِنَّ رَبَّكَ لَبِالْمِرْصَادِ

neb Pán tvůj stále na číhané jest.

فَأَمَّا الْإِنْسَانُ إِذَا مَا ابْتَلَاهُ رَبُّهُ فَأَكْرَمَهُ وَنَعَّمَهُ فَيَقُولُ رَبِّي أَكْرَمَنِ

A pokud se týče člověka, kdykoli zkouší jej Pán jeho tím, že ctí zahrnuje jej a milostí, říká: „Poctil mne Pán můj.“

وَأَمَّا إِذَا مَا ابْتَلَاهُ فَقَدَرَ عَلَيْهِ رِزْقَهُ فَيَقُولُ رَبِّي أَهَانَنِ

A když zkouší jej tím, že odměřuje mu dary své, říká: „Pohanil mne Pán můj!“

كَلَّا ۖ بَلْ لَا تُكْرِمُونَ الْيَتِيمَ

Nikoliv! Ale vy nectíte sirotka,

وَلَا تَحَاضُّونَ عَلَىٰ طَعَامِ الْمِسْكِينِ

aniž vybízíte se navzájem k dávání krmě nuznému;

وَتَأْكُلُونَ التُّرَاثَ أَكْلًا لَمًّا

a hltáte dědictví (slabých) dravým hltáním;

وَتُحِبُّونَ الْمَالَ حُبًّا جَمًّا

a milujete bohatství láskou přílišnou.

كَلَّا إِذَا دُكَّتِ الْأَرْضُ دَكًّا دَكًّا

Ale ne: když země roztlučena bude ranou za ranou:

وَجَاءَ رَبُّكَ وَالْمَلَكُ صَفًّا صَفًّا

a přijde Pán tvůj i andělé, v šiku za šikem:

وَجِيءَ يَوْمَئِذٍ بِجَهَنَّمَ ۚ يَوْمَئِذٍ يَتَذَكَّرُ الْإِنْسَانُ وَأَنَّىٰ لَهُ الذِّكْرَىٰ

a předvedeno bude v den ten peklo: - v den ten rozvažovati bude člověk! Však co plátno bude mu pak rozvažování?

يَقُولُ يَا لَيْتَنِي قَدَّمْتُ لِحَيَاتِي

Řekne pak: „Kéž byl bych pro svůj (nynější) život (dobré skutky) předeslal!“

فَيَوْمَئِذٍ لَا يُعَذِّبُ عَذَابَهُ أَحَدٌ

V den onen pak nikdo takovým trestem neztresce,

وَلَا يُوثِقُ وَثَاقَهُ أَحَدٌ

aniž kdo do takových spoutá pout!

يَا أَيَّتُهَا النَّفْسُ الْمُطْمَئِنَّةُ

Ó duše uklidněná,

ارْجِعِي إِلَىٰ رَبِّكِ رَاضِيَةً مَرْضِيَّةً

navratiž se k Pánu svému,uspokojená, uspokojující —

فَادْخُلِي فِي عِبَادِي

vstupiž pak mezi služebníky mé,

وَادْخُلِي جَنَّتِي

a vstup do (zahrad) ráje mého!